I'm here waiting - 2. kapitola

5. ledna 2012 v 17:42 | Černá Kočka |  I'm here waiting
Sláva! Veselte se, radujte se! *prudce zazní bubny a trumpetové famfáry* Přidávám další díl své povídky! Měla jsem trochu delší mezeru. Ale nesmím to s tím přidáváním dílů moc uspěchat, ještě nemám dodělaný ani čtvrtý. Nevadí. Teďka si poklidně přečtěte tenhle co tu dávám a hlasujte v anketě pod článkem. He he.
A hlavně nezapomeňte přidat komentář!
Enjoy it.^^
Btw.: vím, že jsem tam dost divně nacpala ty SP, ale já jsem si to opravdu nemohla odpustit :D
.

.
2. Kapitola
Druhý den, když se Thomas probudil, nebyl na tom o moc lépe. Říká se sice ráno moudřejší večera, ale v tomto případě to tak vážně nebylo.
Thom vylezl líně z postele, vyčistil si zuby a oblékl se. Vážně litoval, jako ostatně každé ráno, že musí do školy. Vůbec se mu tam nechtělo. A navíc tam bude muset potkat Clarie. Nebyly to moc nadějné vyhlídky.
Po snídani vyjel Strong se svým tátou autem do školy. Sice to měl ke gymnáziu daleko ani ne půl kilometru a dojít tam pěšky mu nečinilo nejmenší problém, ale jeho máma na tom z neznámých důvodů trvala. Byla dost zvláštní.
Když dojeli ke škole, Thomas se rozloučil se svým tátou a vydal se směrem ke škole. Přesně v ten moment se k němu vrhla z postranního chodníčku Clarie se svou partou šílených fiflen.
"Ahoj drahoušku, ňu ňu ňu!" zvolala a hned políbila Stronga na tvář. Pak prohlásila:
"Já tě miluju, Thomasíčku, miluješ mě taky?" Ten jen zamumlal něco ve smyslu souhlasu a divil se, jak někdo vůbec může být tak strašně otravný.
"Cože? Neslyšela jsem tě, medvídku, řekni to víc nahlas!"
"Miluju tě, Clarie!" vyštěkl naštvaně.
"Copak je s tebou dneska, kocourku? Jsi nějaký nepříjemný!" otravovala dál.
"Nejsem zrovna ve svý kůži. Potřebuju klid."
"Ó, to je mi líto drahoušku, tak já už budu zticha." slíbila Clarie. Avšak asi po pěti minutách zase začala vesele povídat dál. Bylo to s ní vážně nesnesitelné.
Když zazvonilo na hodinu, tak od ní konečně mohl Thomas odejít, protože seděl na druhé straně třídy. Vážně si oddechl. To snad poprvé, co se vážně těšil na matiku.
Při hodině procvičovali nějaké rovnice se dvěma neznámýma. Thomas látku vážně nechápal a když ho profesor několikrát vyvolal, pokaždé byl úplně mimo.
Poté musel přežít přestávku. Clarie za ním neustále dolézala a něco mlela. Nakonec Strongovi nezbylo, než před ní utéci na záchod. Za záchodky byl ve zdi takový výklenek, kam si uklízečky odkládaly mopy. Thomas se zničeně opřel o zeď vedle jednoho mopu. Pak sjel zády po zdi dolů, až skončil na chladné zemi vedle kbelíků a špinavých hadrů. Seděl tam a byl v depresi. Proč, sakra, se nedokáže té pitomé holky zbavit? Proč? To mu osud snad dělá naschvál.
Chvíli tam takhle seděl, když najednou uslyšel otevření dveří a tiché kroky, směřující směrem k němu. Vzhlédl a uviděl, jak na něj udiveně zírá Luke.
"Co tady děláš?"
"Zvláštní náhoda, že se vždycky takhle potkáme na těch nejdivnějších místech, nemyslíš?," odpověděl Thomas otázkou, "Co ti pomáhá, když se nutně potřebuješ odříznout od okolního světa?" zeptal se ještě Trista zničeně.
Ten si ho zvláštně prohlížel. Chvíli mlčel. Nakonec řekl:
"Hudba. Hudba je to, co mi vždycky pomůže. A nebo si najdu nějaký místo, kterýho si nikdo nevšímá. Když jsem ve škole, tak obvykle chodím sem," Ukázal na místo, kde zrovna byl Thomas, ,, protože tím se snadno vyhnu Lottě. Ne, že by mi vadila, to vůbec ne, je to nejlepší kámoška, jakou můžu mít, ale někdy vážně nedokáže zmlknout."
"Ty sem chodíš pravidelně?" otázal se Strong. Dost ho to překvapilo, protože si vážně nedokázal představit člověka, který by dobrovolně a často chodil zrovna sem. Ikdyž u Lukea by ho nemělo udivovat nic.
"Jo. Zrovna teď jsem sem chtěl jít."
"Promiň, že ti zabírám tvoje oblíbený místo, ale já nutně potřebuju utéct před Clarie."
"Před Clarie?," Luke vypadal překvapeně, "Proč před ní chceš utíkat? Vždyť je to tvoje holka!"
"Ono je to složitý. Moc nám to spolu poslední dobou neklape. Je strašně otravná, nechápu, jak jsem s ní vůbec někdy mohl začít chodit. Musím každej den poslouchat pořád jenom samý ,,myšáčku" a "medvídku" a "že mě miluješ, kocourku" a podobně. Nedá se to vydržet. A navíc v jednom kuse plánuje, co s ní budeme podnikat v budoucnosti. Tuhle se sama pozvala na mojí chatu a pak dokonce začala mluvit o svatbě a dětech a já nevím co ještě. Je to strašný. Vážně bych se s ní chtěl rozejít, ale jsem srab. Nemám na to odvahu. "
Modré oči na Stronga hleděly s porozuměním, ale zároveň, jako kdyby byly nějaké veselejší, než předtím. Thom usoudil, že si to jenom namlouvá.
Chvíli je mezi nimi jen ticho. Nakonec ho ale protne Luke:
"Měli bychom jít. Už bude zvonit."
Thomas stočil zrak k hodinkám na svém zápěstí. Triste měl pravdu, za necelou minutu jim začínala hodina angličtiny.
"To jo. Pomůžeš mi prosím se zvednout?" zeptal se.
Luke sebou škubnul a zatvářil se stydlivě. Kdyby neměl kapuci, Strong by přísahal, že se dokonce začervenal.
Menší chlapec ale nakonec natáhl ruku a uchopil tu Thomovu. Pak ho za paži prudce vytáhl na nohy, přičemž se trochu se zapotácel, protože byl o hodně menší a slabší, než Thomas.
Společně odešli na angličtinu. Když přišli do třídy, tak tam profesorka ještě naštěstí nebyla, protože jinak by jí těžko vysvětlovali, že se potkali na záchodě a trochu se tam zakecali. Oba dva je to asi napadlo najednou, protože se na sebe podívali a pak rychle uhnuli pohledem.
Thomas se posadil do druhé lavice a Luke pokračoval dál, až dozadu, vedle Charlotty.
Zbytek vyučování spolu nepromluvili, ale Strong stále cítil na svých zádech ten pronikavý tyrkysový pohled.

***
***


Když Luke přišel ke svému místu, Lotta se na něj hned vrhla se spoustou dotazů.
"Kde jsi byl...?... S ním..."
"Potkali jsme se na záchodech." odpověděl chlapec unaveně. Z tohohle bude mít Charlotte druhé Vánoce a nepřestane o tom kecat alespoň týden.
"Opravdu? A co jste tam dělali?" hořela nedočkavostí a oči jí nadšeně zářily s nadějí něčeho zajímavého. Luke protočil oči.
"Prostě jsem tam přišel a chtěl jsem si sednout do kouta, protože jsem si potřeboval na chvíli odpočnout od těch tvých věčných keců. No a zjistil jsem, že tam sedí on."
Lotta nevypadala, že by jí vyjádření "o jejích kecech" nějak urazilo, protože se jí oči rozšířily zvědavostí a hned se ptala:
,,A co bylo dál?"
"Povídali jsme si."
"A o čem?" ona snad nikdy nedá pokoj, pomyslel si Luke.
"Vypadal dost zničeně a stěžoval si, jak je Clarie otravná."
"To je všechno?" vyzvídala Charlotte dál.
"No v podstatě jo. Jenom jsem mu pak ještě pomohl vstát..." řekl Triste a zrudl.
Lotta vypadla, že nadšením vyskočí až do stropu.
"Pojď si plácnout, brácho!" vyzvala svého kamaráda a plácli si dlaněmi. Luke si pomyslel, že je z toho snad ještě nadšenější než on. Ikdyž, on sám si o tom ještě ani nemohl chvilku popřemýšlet, protože ho hned přepadla Charlotte se svými otázkami.
Když se nad tím vším zamyslel, zjistil, že má z této události smíšené pocity. Byl rád, že se chce Tomas rozejít s Clarie, ikdyž na druhou stranu pochyboval, že by to nějak měnilo jeho šance u něj. Strong očividně není na kluky. A i kdyby byl, tak proč by se měl dát dohromady zrovna s ním? Triste neviděl jediný důvod.
Trochu se obával, ale zároveň se těšil na dnešní návštěvu u Thoma. Měli spolu dělat ten ekologický projekt. Věděl, kde bydlí. Už mnohokrát za ním šel nenápadně ze školy až k jeho domu, jen aby ho mohl pozorovat.
Do Thomase byl Luke zamilovaný snad už od svých jedenácti let. Ten si ale doposud ničeho nevšiml. Možná, že je to tak dobře.

***

Thomas se vrátil ze školy domů. Když vešel dovnitř, prudce za sebou zavřel dveře. Do té doby, než k němu přijde Luke, neměl co na práci. Poslední dobou býval strašně často znuděný. Nikdy neměl co na práci. Vlastně to začalo tehdy, když odešel od Alanovy party. Byli to tři blbí kluci, vlastně čtyři, když k nim ještě patřil Thomas, co nedělali nic jiného, než že se poflakovali po městě šikanovali slabší. Strong si nedávno naštěstí uvědomil, že to co dělají je hloupé a špatné a odešel od nich. Teď už nechce mít s Alanem a jeho kámoši nic společného.
Thom vyšel nahoru po schodech, převlékl se do domácího a rozhodl se, že zkontroluje příchozí zprávy a pak půjde dělat domácí úkoly. Nějak se k tomu přinutit musí.
Zapnul počítač. První, co uviděl, když poté nastartoval internet byly tisíce upozornění na tisíce zpráv od Clarie, která mu je poslala všude kam mohla. Na Facebooku, e-mailu, ICQ, Skypu, všude. Thomas neměl sílu si to všechno číst. Veškeré zprávy od své holky vymazal a doufal, že mu nepsala něco doopravdy důležitého. Poté se odhlásil ze všech komunikačních serverů a přepnul počítač do úsporného režimu. Obrazovka zhasla a tiché vrčení větráčku u procesoru ustalo.
Vážně by měl jít dělat ty úkoly. Znuděně otevřel sešit z českého jazyka. Za úkol měli napsat vlastní životopis dle osnovy uvedené v učebnici. Začal psát.
Když byl Thom asi v půlce slohové práce, ozvalo se zvonění zvonku na dveřích. Strong si pomyslel, že to asi bude Luke a šel otevřít.
Opravdu ve dveřích rozpačitě postával jeho společník při psaní ekologického projektu.
"Ahoj." pozdravil menší chlapec.
"Ahoj, pojď dál." vyzval ho Thomas. Luke vešel dovnitř a zul si boty v předsíni. Rozpačitě se rozhlížel po domě. Strong chápal proč. Dělal to každý, kdo vešel do jeho domova. Byl totiž vážně obrovský a plný luxusního nábytku.
Thom zavedl Tristea nahoru do svého pokoje.
"Posaď se." řekl Thom a ukázal na židli. Sám se posadil na druhou. Luke si přisedl a vyndal si z uší sluchátka od MP3 přehrávače.
"Tak co? Vymyslel jsi něco?" otázal se hned Strong, protože on sám zatím neudělal ani trochu práce na tomto projektu. Sice se k tomu chystal, ale nějak se k tomu nakonec nedostal.
"Jo, vytiskl jsem si nějaký papíry." odpověděl Triste a vytáhl z batohu menší stoh lejster. Pak je položil na stůl. Thomas vzal do ruky jeden papír s grafem a prohlížel si ho.
"Co to je?" zeptal se po chvíli.
"To je graf znázorňující množství oxidu uhelnatého vypuštěného do ovzduší v posledních dvaceti letech. Je to v stovkách metrů krychlových. A tohle," vytáhl další papír, "...jsou omezení ustanovená vládou. Teplárny na ně ale většinou kašlou a spalujou nekvalitní hnědý uhlí. Možností jak to lze omezit není moc..." Luke mluvil dál, ale Thom už ho téměř neposlouchal. Prohlížel si tvář menšího chlapce. Velmi ho fascinovalo vidět ho takhle zblízka a tak dobře. Většinou s ním nemluvil a navíc mu nemohl vidět do obličeje, protože míval kapuci. Teď ji měl sice taky, ale bylo mu pod ni vidět.
Luke měl v obličeji jemné rysy. Malý nos, obličej do tvaru V a drobná ústa. Do jeho zářivě modrých očí, které nyní upíral na dolu papír mu padal pramen tmavých černých vlasů.
"... co si o tom myslíš?" Triste domluvil a teď zvedl pohled. Nervózně se ošil a zatvářil se nejistě, když zjistil, že na něj Thomas zírá. Uhnul pohledem a očekával Thomovu reakci na svou řeč. Ten ale nevěděl, na co se ho Luke vlastně ptá, protože ani trochu nedával pozor. Tak se otázal:
"O čem si co myslím? Promiň, nějak jsem nedával pozor."
"Navrhl jsem, že bychom do tý prezentace mohli oskenovat tyhle grafy, dát nějakou tu tabulku a udělat výcuc z těhle všech informací, protože celý to tam fakt opsat nemůžeme. Co si o tom myslíš?" zopakoval Triste.
"Jo, to by šlo. A mohli bychom tam přidat třeba ještě nějaký obrázky, nebo něco takovýho" odpověděl Thom.
Potom zapnul počítač a začali sestavovat prezentaci. Pracovali na ní téměř celý zbytek odpoledne. Sice ji nedodělali úplně, ale dohodli se, že Luke zase za týden přijde touhle dobou, aby ji dodělali. Jestli budou pokračovat tímhle tempem, budou už ji mít příště hotovou.
Menší hoch si dal do uší sluchátka a chystal se zvednout k odchodu. V tu chvíli se ale Thomas zeptal:
"Co to posloucháš? Můžu se kouknout?"
Lukea to značně zarazilo a ani sám Strong nechápal, co ho to popadlo a proč ho to vlastně zajímá.
"Jo, klidně." řekl ale a vytáhl z kapsy přehrávač a podal ho většímu chlapci. Pak si vytáhl z uší sluchátka, aby si je mohl půjčit Thomas.
"Simple Plan Welcome to my life?" /poznámka autorky: ne, tohle jsem si vážně nemohla odpustit :D/ přečetl Thom nápis z obrazovky Mptrojky. Udiveně pohlédl na Lukea. Docela ho překvapilo, že Triste poslouchá zrovna toto. Sice ani nevěděl, co si vlastně představoval, že si celé dny pouští Luke do sluchátek, ale stejně byl docela udivený. O Simple Plan už sice slyšel, ale neznal od nich žádnou písničku. Nasadil si do uší ty malé repráčky, ze kterých vedly drátky do přehrávače. Okamžitě ho do uší udeřila hudba puštěná na plné pecky. Rockové kytary, bubny a zpěv. "... To be hurt, to feel lost, to be left out in the dark, to be kicked when you're down, to feel like you've been pushed around, to be on the edge of breaking down and no one's there to save you, no you don't know what it's like, welcome to my life!" Tahle písnička se Thomovi moc líbila. Byla vážně dokonalá. Ale jedna věc mu byla jasná. Pojednává o Lukeově životě. O tom, jak se cítí. Proto je takový emař. Thomasovi bylo Tristea líto. Nevěděl, co se mu stalo, čím začalo tohle jeho temné období, ale bylo mu jasné, že zrovna on nemůže Lukeovi nijak pomoct. Nebo si to alespoň myslel.
Vytáhl si z uší sluchátka a vrátil přehrávač menšímu hochovi, který ho ještě pořád trochu zaraženě pozoroval.
"Pěknej song." řekl Thom.
Luke si nebyl jistý, co na to říct, tak mlčel. Potom Strong vyprovodil svého "spolupracovníka" při vytváření prezentace ke dveřím, kde se oba rozloučili. Triste odešel směrem ke svému domovu a Thomas si šel vyhledat na počítači další písničky od Simple Plan. Nějak se mu jejich hudba zalíbila. A to od nich zatím slyšel teprve refrén jedné písně.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Myslíte, že je moje povídka I'm here waiting hodně trapná, nebo jenom trochu?

Hodně. 25% (8)
Jenom trochu. 75% (24)

Komentáře

1 Yuna Yuna | Web | 7. ledna 2012 v 13:42 | Reagovat

yaoi a jiné mangy čtu jedině na internetu, na mangafoxu. Protože mi nic jiného nezbývá, když se v obchodech neprodávají- teda spíš, když je nikdo nepřekládá. U nás v knihovně je toho taky "strašně moc", no :´D i když jsem tam nějaké mangy našla. Krom Romea a Julie a ostatních Shakespearovských mang, jsem našla i Labyrint. ale jinak nic -.-

2 pepa pepa | 9. ledna 2012 v 19:17 | Reagovat

prečítala som si to a rozhodne sa mi to páči ... ak pridáš ďalšiu časť veľmi rada si ju prečítam :)

3 Ynne Ynne | Web | 27. ledna 2012 v 15:39 | Reagovat

Yůůů, ta scénka na záchodě byla prostě dobrá. :D Awww... ale je strašně smutný, že je do něj tak dlouho nešťastně zamilovanej!! :c Chudák...
Mimochodem... ať se na to koukám jakkoliv, ta písnička se do toho hodí. Je fakt smutná, taková... i když nemá smutnou melodii, ten obsah je smutnej dost, prostě to pasuje. :)

4 Makris Makris | Web | 20. února 2012 v 12:49 | Reagovat

Tohle je dokonalý ! :3 Emař...po pravdě já jsem na emaře trochu ujetá. Když vidím emíka tak se vždycky můžu po*rat štěstím xD
Fakt moc hezky napsaný...* jde číst další *

5 tsuky tsuky | 24. února 2012 v 16:26 | Reagovat

[1]: mi dačo hovor to j neskutočné..naša komunita j neskutočne omedzovaá.inak čí ďalj tým lpšie......mačiak hihi

6 Loki Loki | Web | 15. března 2012 v 15:53 | Reagovat

Clarie mě hodně připomíná mě.Možná jsem ještě trošku jako Lotta. :-)))
Chudák Luke,tak dlouho zamilovaný.....
Zase a opět dokonalé-jak to děláš??

7 Erista Erista | Web | 21. března 2012 v 17:44 | Reagovat

Zase pěkné,asi si Simple Plan půjdu poslechnout :D *nechápe, co teď  napsala, jelikož poslouchá jenom Tomáše Kluse* :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama