I'm here waiting - 4. kapitola

19. ledna 2012 v 16:23 | Černá Kočka |  I'm here waiting
Tak jo. Tak "už" přidávám další díl povídky.
Taky vám připadá, že ubíhá tak nějak strašně rychle? Mě teda jo. Jako kdyby sotva začala a už jsem téměř u rozuzlení zápletky.
Tohle je poslední kapitola, kterou mám předepsanou, takže další nečekejte dřív, než za týden. Ale stejně to nikdo nečte, takže nemusím spěchat :D

Btw.: NE A NE A NE! NENÁVIDÍM TO TADY! NYÁÁÁÁ! Víte, co se mi právě stalo? Kapitola se mi nevejde do článku, protože článek je omezenej na 40000 znaků! Grrr! Kvůli tomu jsem to musela useknout!


4. Kapitola
Čtvrtek proběhl ve znamení nudného stereotypu. Ve škole se Thomas nudil jako obvykle a Clarie stále pofňukávala a vraždila ho pohledem. A očividně proti němu pomluvami poštvala i celou tu svou partičku šílených holek, protože si s nimi neustále cosi šeptala a koukaly na něj.
Před obědem si Thom zastavil Lukea a zeptal se ho, jestli by mu nevadilo, kdyby k němu přišel kvůli tomu projektu až ve středu. Luke neměl nic proti. Odpoledne se šel Thomas proběhnout do blízkého lesa.
Další den, v pátek ráno, se Thomovi podařilo vyhrabat z postele pouze díky myšlence, že tohle je poslední školní den tohoto týdne. Navíc, na večer je pozvaný na narozeninovou party v disco klubu, kterou pořádala Antonia McLarryová. Pozvala snad celou jejich třídu i všechny prváky a třeťáky. /poznámka autorky: chápejte, na víceletém gymnáziu. Thomasovi bylo šestnáct a chodil do druháku, takže si můžete vypočítat, kolik bylo ostatním třídám/.
Když přišel Thomas do školy, nikdo nemluvil snad o ničem jiném. Málokdy se stávalo, že by se někdo z nich dostal na nějakou pořádnou pařbu, protože v jejich městech bývalo něco takového ojedinělým úkazem a navíc se předpokládalo, že se party protáhne až do rána.
Vyučování Thom přežil jen s myšlenkou na blížící se večer. Potom se vydal se svými přáteli na oběd.
Dvojčata i opět sedla hned k vedlejšímu stolu. Strong po celou dobu Lukea nenápadně pozoroval. Ten kluk ho vážně fascinoval a dost zvláštním způsobem, který ani sám Thomas nechápal.
Jak tam tak seděl a hleděl na něj, podařilo se mu zachytit trochu z rozhovoru mezi dvěma přáteli.
,,...Bude to tam super. Všichni se vožereme a bude prdel! Říkám ti, že tam půjdeš, brácho. A to ti přikazuju, jasný?!" říkala Lotta.
,,No to teda ne! Co bych tam podle tebe jako dělal?! Ještě nikdy jsem na žádný party nebyl, ale rozhodně to nehodlám měnit!" vztekal se Luke. Vida, Dvojčata očividně byla také pozvána Antoininu oslavu. I když, není se čemu divit. Antonie má sklony dělat věci ve velkém.
,,Prostě tam půjdeš a nehádej se se mnou!" řekla důrazně Charlotte.
,,Nepůjdu a nehodlám se s tebou o tom hádat. Není o čem!" odsekl podrážděně její kamarád.
,,Ani když ti za to odpustím tu povídku, co mi pořád nechceš napsat?" Luke zaváhal. Ale přesto jí nakonec odpověděl:
,,Ne, ani v takovým případě."
,,A když ti ještě k tomu na dva týdny půjčím jakýkoli svoje cédéčko?" zkoušela to znovu Lotta.
"Nó... Tak dobře," souhlasil nakonec, "A chci Get Your Heart On."
"Super! Domluveno. Ruku na to!" zajásala Charlotte a podala si s chlapcem přes stůl ruku.
Thomas se sám pro sebe usmál. Ani nevěděl proč, ale nějakým způsobem ho potěšilo, že tam budou tito dva spolužáci také.
Po chvíli se Dvojčata zvedla od stolu a odešla z jídelny. Thom spokojeně dojedl oběd. Jak mu to v jídelně teď připadalo skvělé, když ho tu každou chvíli neotravovala Clarie se svými řečmi a nechtěla po něm políbit! Nádhera oproti dřívějším časům.

***

Konečně byl čas vyrazit. Thomas popadl své nejlepší džíny a černobílou košili. Už se chystal vyrazit do místního disco klubu. Nebral si s sebou moc věcí, jen si dal do kapsy peněženku, klíč od domu a mobil. Při odchodu ještě houkl na rodiče, že už odchází a že neví, kdy se vrátí. Ať mu kdyžtak zavolají.
Thom si cestu užíval. Jak kráčel tím večerním šerem a kolem něj vanul příjemný chladný vítr. Na tohle se těšil celý den.
Záhy si uvědomil, že dnes necítí ten zvláštní pohled, který ho tiše pozoruje. Překvapilo ho, že je z toho nesvůj. Tak nějak se bez něj necítil bezpečně. Jako kdyby ho malý kousek chyběl.
Klub, kde se konala party nebyla daleko. Thomas tam dorazil za krátkou chvíli. Vešel dovnitř.
Hlavní místnost byla obrovská a do očí ho okamžitě udeřila různě barevná světla, která svítila všude kolem. Pařba už se rozjížděla. Vevnitř byla spousta lidí. Thom znal mnohé z nich jen od vidění.
Kousek od dveří stála Antonie se svými kamarádkami a vítala příchozí.
"Ahoj, vítám tě na své skromné narozeninové oslavě." pozdravila ho.
Thomas se na ní usmál a řekl: "Díky. A všechno nejlepší." a vydal se dál do místnosti. Všude kolem stáli lidé v hloučcích a bavili se spolu. A na konci sálu stálo malé pódium, na kterém byl mikrofon a reproduktory. Pravděpodobně se bude zpívat karaoke.
Kolem Thoma se prosmýkla jedna ze servírek, co roznášely drinky. Každý si mohl vzít kolik chtěl, protože všechno uhradili Antoinini rodiče, kteří by pro svou dceru udělali cokoli.
Strong se rozhlédl okolo, jestli někde neuvidí nějaké svoje přátele. A když mu padl pohled na vchod, tak zrovna uviděl vcházet Dvojčata.

***

Když Luke vešel do záře světel, vyděšeně se přikrčil. Nelíbilo se mu to, zatím co Charlotte, která kráčela vedle něj byla očividně ve svém živlu. Rozhlížela se kolem a nadšeně se usmívala.
"Já chci pryč." pípl tiše Luke směrem k Lottě a zmateně si prohlížel okolí.
"Nekecej, Luke a pojď rychlejš! Vždyť je to super! Tohle bude pařba roku!" odporovala mu. Hned na to popadla svého kamaráda za zápěstí a táhla ho směrem k Antonii, se kterou se chtěla pozdravit, přičemž vůbec nedbala na jeho chabé protesty.
"Ahoj Antonie! Všechno nejlepší k narozeninám! A tahle oslava je úžasná! Je to tady super!" vykládala nadšeně Charlotte.
Antonie se potěšeně usmála. "Děkuji, jsem ráda, že se ti tady líbí, Lotto. A oba vás tady vítám," povzbudivě pohlédla na Lukea, který se teď snažil co nejvíce schovat za svou kámoškou, "Bavte se tu dobře! A můžete si dát jakékoli drinky, i jídlo. Vše je tu zadarmo. Zkrátka, buďte jako doma."
Lottin úsměv se ještě víc rozšířil, bylo-li to vůbec možné.
"Díky." poděkovala oslavenkyni a táhla Tristea dál. Pak se konečně zastavila u pultu a otočila svého kamaráda čelem k sobě.
"Takže Luke, přestaň se laskavě tak krčit a tvářit se, jako když je tahle party to nejhorší, co tě kdy b životě potkalo."
"Taky, že je." ucedil tiše. Lotta na něj vrhla naštvaný pohled, ale pokračovala v monologu.
"A okamžitě si sundej tu kapuci, je neslušný sem přijít a ani si jí nesundat z hlavy."
"Já jsem sem jít nechtěl." odporoval Luke.
"Nech toho," řekla naštvaně Charlotte a sundala mu kapuci sama, "Tak. A teď se musíš začít bavit. Chtělo by to ňákej drink." Zastavila kolemjdoucí servírku, co nesla rudé víno a vzala si od ní dvě skleničky. Jednu podala svému kamarádovi.
"Já to nechci."
"Nekecej a dej si. Uvidíš, že ti to bude chutnat. Kromě toho, někdy stejně musíš okusit alkohol poprvý. Tak se tu bav. Já jdu támhle za klukama ze třeťáku. Kdybys mi něco chtěl, kdykoli můžeš přijít." otočila se a odešla. Luke jí pozoroval, jak mizí davem a v záři světel se jí blyští její šaty poseté flitry všemi barvami. Když mu zmizela mezi ostatními, stočil pohled ke skleničce ve své ruce. Zakýval s ní. Červená tekutina v ní cákala nahoru. No co, proč jí neochutnat. Stejně jednou bude muset poprvé okusit alkohol, jak řekla Lotta. Nejspíš má pravdu, měl by se víc bavit a nemyslet na své problémy.
Zvedl sklenici ke svým ústům a napil se. Chutnalo to sladce a když polkl, tak ucítil jemné pěnění bublinek ve víně a trochu nahořklou příchuť. Ale vážně jen velice nevýraznou.
Víno chutnalo vážně dobře. Napil se znova a zase. Charlotte měla pravdu. Bylo vážně výborné.
Lokl si ještě jednou. Sklenice už byla prázdná. Vzal si další a usrkl si.
Party už byla v plném proudu. Klubem zazněla hlasitá taneční muzika a většina lidí se vrhla na parket. Luke už měl trochu zamlženou mysl vínem, takže ho napadlo, že by si mohl jít zatančit také. Ale ještě byl stále dostatečně střízlivý na to, aby si to na poslední chvíli rozmyslel. Raději se posadil na barovou stoličku a pozoroval dění okolo.
Ani si neuvědomoval, že při tom do sebe nalil spoustu dalšího alkoholu. Cítil se vážně skvěle, byl veselý, jak už dlouho ne. Akorát poněkud začínal ztrácet rovnováhu a měl pocit, že se zřítí ze židle.

***

Thomas postával se svou partičkou vedle tanečního parketu a ležérně se opíral o zeď. Moc se nezapojoval do rozhovoru, jen tiše poslouchal, o čem mluví. Všichni už začínali být opilí, proto dost plácali nesmysly.
"...Já myslím, že v tom ho - škyt - hokeji vyhraje Barclona." prohlásil Philip se ztěžklým jazykem.
"Ne - škyt - není to hokej, ale fotbal. A Banclna určitě nevyhraje. To už spíš to Morako, nebo jak se to jmenuje." protestoval Martin, myslíc Maroko. Alice, která stála vedle Thomase a objímala okolo krku Edmunda se přiopile zachichotala.
Thom upil trochu ze své skleničky. Zatím nevypil téměř nic.
Podíval se do prava a uviděl, jak se k ním blíží Charlotte. Když k nim přišla, zastavila u nich a zeptala se:
"Nazdar, jak co, jak to jde?"
"Super, ale - škyt - Phill tvrdí, že ve hok- teda fotbalu vyhraje Barelclona." řekl Martin. Alice se znova zahihňala.
"Kde máš bráchu?" zeptal se Thomas zvědavě Lotty.
Ta pokrčila rameny a lhostejně odpověděla:
"Asi někde chlastá."
V tu chvíli se vedle Philipa ozval Ian, který ještě nebyl tak moc opilý:
"Nechceš si zatancovat, Lotto?" Charlotte se zatvářila potěšeně. Ian byl vážně hezký a milý kluk, takže měla opravdovou radost.
"Jistě, ráda." ujistila ho rozjařeně. Pak se oba společně vypařili na taneční parket.
Thom znovu usrkl ze své skleničky a vzhlédl směrem k baru. V tu chvíli si něčeho - nebo spíš někoho všiml. Na jedné z barových stoliček seděl zády k němu Luke a opravdu, jak řekla Charlotte, pil víno.
Na hlavě neměl kapuci. Thomas si ho se zájmem prohlížel. Ještě snad nikdy neviděl Lukea bez kapuce. Jeho trochu rozcuchané vlasy temnější než noc se leskly v záři barevných světel. Vypadal krásně, vážně mu to slušelo.
Thom zatřepal hlavou aby vyhnal tyhle zvláštní myšlenky. Asi to dělá to víno. Jo, to bude tím.
Ještě chvíli tam stál a znuděně zíral na tančící lidi. Pak náhle hudba ustala a z pódia se ozval Antoniin hlas.
"Děkuji vám všem, že jste přišli. Jsem vážně moc ráda. A taky vám všem děkuji za blahopřání."
Klubem se rozlehl nadšený jásot přihlížejících.
Antonie se mírně uklonila a umlčela výkřiky gestem ruky a mluvila dál:
"Nyní však ale přichází to nejlepší: budeme zpívat karaoke."
Místností opět zazněl hlasitý aplaus. Dívka počkala, až přestane a pak řekla:
"Takže, až se najdou nějací odvážlivci, jděte támhle za DJem, ten vám ukáže, jaké songy tu máme a vy si budete moci vybrat. Děkuji za pozornost." lehce se poklonila a odešla z pódia.
V tu chvíli se k dýdžejovi vrhla skupina opilců. Jen málokdo střízlivý by se totiž odvážil zpívat karaoke před tolika lidmi. Za chvíli už si jeden z nich vybral písničku a vyšel zpívat. Nedostal se ale ani do půlky songu, když se prohnul strašlivým záchvatem smíchu a odklopýtal z pódia. Takhle se na pódiu střídalo mnoho lidí. Někteří dopadli ještě hůř, jiní lépe, ale nikdo kdo by zpíval nějak dobře se tam neobjevil.
Thomas tam stál a znuděně pozoroval okolí. Tahle party nebyla zas tak zábavná, jak čekal. Mnoho dívek už se ho sice zeptalo, jestli by si nechtěl zatancovat, ale nějak neměl náladu. Vždycky se na něco vymluvil.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ynne Ynne | Web | 27. ledna 2012 v 15:57 | Reagovat

Dobře, od teď si myslím, že je Lotta kráva, a není to tvoje chyba, ale od věty "Všichni se vožereme a bude prdel!" jsem si ji zaškatulkovala pod "typical brainless teen". Ježiš, chudák Luke! Já osobně bych na podobnej typ akce nešla, ani kdyby mě místo toho měli týden v kuse mučit! >///< Chudák ...
Mimochodem, divím se, že by mu víno chutnalo napoprvé. :D Takhle ho kazit. A není pravda, že by někdy chlast musel ochutnat. Nemusel. A taky by k jeho charakteru o dost víc sedělo, kdyby se hned vytratil pryč. ;3 Protože bylo hodně vidět, že mu to je proti srsti, bylo by to pro něj mnohem víc stresující a myslím, že Lotta by to do něj musela nalít skoro násilím. D: No nic, no nic, je to tvůj příběh, jen mi to vůbec nedává smysl. Omg, ta Lotta je fakt čůza na rozbití huby, prej "Asi někde chlastá.", no potkat ji IRL, druhej den by se o její mrtvole psalo v novinách! OMG. Chudák Luke.

No, a teď tě chci poprosit, abys co nejrychlejc přidala další kapitolu, protože mě šíleně moc zajímá, co se bude dít dál a tak. :33

2 Ynne Ynne | Web | 27. ledna 2012 v 15:59 | Reagovat

Jo a... vzhledem k tomu cos tam popsala očekávám, že Luke skončí v nemocnici kvůli otravě alkoholem. :D Obzvlášť pije-li poprvé, tohle by asi nerozchodil. No nic.

Jo a takové malé... maličké... cosi: vím, že ti je teprv 13, nebo možná už 14, ale můžeš mi věřit, že primitivní puberťáci sice zůstanou primitivníma puberťákama, ale s postupem let se to hodně mění, takže za pár let zjistíš, že by se asi mnozí chovali jinak než v tomhle příběhu... ale to je v pohodě, nevadí to ničemu. x)

A vážně se těším se pokračování. :P

3 Černá Kočka Černá Kočka | 27. ledna 2012 v 18:21 | Reagovat

[1]: Nevím proč, ale mám tak nějak sklony ze všech dělat strašný kretény (jako ve svých povídkách) :D

[2]: Já vím. Časem všechno asi bude jinak. Dost se měním a moje úvahy se budou měnit taky.

4 Loki Loki | Web | 15. března 2012 v 19:07 | Reagovat

Jéjej,cítím nějakou zradu.Jakpak to bude asi bude dál??

5 Erista Erista | Web | 22. března 2012 v 15:12 | Reagovat

Nějak se mi Lott nelíbí, ale Luke je mi velmi simpatický, tedy, vadí mi, že se opije, ale tím je příběh ještě zajímavější. Vlastně, taky bych na žádnou párty nikdy nešla :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama