Vánoční jednorázovka I./II.

23. prosince 2012 v 19:49 | Černá Kočka |  Jednodílné yaoi povídky

Drazí, krásní, hodní a milí přátelé,
Černá Kočka se nám právě dostala do naprosto šílené a lehce vánoční nálady a rozhodla se, že napíše něco vánočního (špatné znamení xD). No a jelikož byla zrovna po ruce sestřička Eveely, požádala ji, aby jí zadala slova na jednorázovku. Takže z toho vzniká... Jednorázovka podle zadání! (ou, to bude něco xD) *famfáry* Ehm. Můžete to brát jako vánoční dárek ode mě pro vás xD (protože vás to bezpochyby nesmírně potěšilo, žeano xD)
Jo a jen tak mimochodem, kdyby se to třeba náááhodou (áno, áno, náhoda xD) ňák ošklivě zvrtlo, tak chápejte, že za nic nemůžu, blouzním z bolesti břicha xD
Takže, tu máte zadání (a povoluju vám zabít mojí sestru za ty slova xD):
Slova: lustr, kapradí, střecha, pole, učebnice, náušnice, krtina, paštika, tyč
Postavy: Jack, David, Charles, Edie, Rick, Lenny

Eheheh... Právě jsem napsala tenhle kousek... A vypadá to, že se mi to trochu protáhne... Ehn, heheh xD Asi to rozdělím na víc dílů, asi na dva xD Teď mi držte palce, ať se mi to podaří do zejtřejšího večera dopsat :D
Užijte si to, lidi, já jdu psát pokračování xD
Edit 24.12., 10:14: Jak mě Arkien mile upozornila, u Edieho se mi poněkud mění barva vlasů xD No, tak to jdu opravit, asi mu je udělám hnědý xD




Edie se nervózně prochází po koupelně, z jedné strany na druhou. Má problém. Jsou Vánoce a on má dárek všehovšudy pro jednoho ze svých pěti spolubydlících. Ovšem tenhle jediný dárek je bezpochyby originální. A skvěle promyšlený. Sám pro sebe si pokývá hlavou. Dát Jackovi paštiku je geniální nápad, obzvlášť, když ji nejí. Nikdo. Edie je jediný v tomhle domě, komu chutná paštika. Takže nakonec zbyde pro něj... Olízne se. Výborně, Edie, jsi dokonalý, pochválí sám sebe v duchu.
Ale co s těma dárkama pro ostatní, to fakt neví. Uvažoval o koupi nějakých dětských růžových náušnic Lennyho, ale pak od toho radši upustil. Přece jen, nechce si proti sobě poštvat agresivního šílence.
V tu chvíli zaslechne z přízemí podezřelou ránu. A hned na to další. A řev. Na chvíli se zastaví a podezřívavě se zaposlouchá...
,,...Né, Davide, vrať mi ten ovladač, okamžitě! Je můj!"
,,Seš si jistej, kotě?"
Hned na to se ozve tupá rána.
Hm. No co, tohle se tu děje pořád. Nikoho už to neudivuje. Edie pokračuje pochodování po koupelně. Pohled mu přitom padne na zrcadlo, ve kterém vidí svůj vlastní odraz. Dneska nevypadá moc dobře. Spíš by řekl, že vyloženě špatně, či dokonce nemocně. Hnědé vlasy mu trčí na všechny strany a pod čokoládově hnědýma očima má velké tmavé kruhy. Ušklíbne se do zrcadla. Jsou Vánoce. Měl by být v klidu a relaxovat. Ale to nemůže. Protože nemá dárky. A dokonce ani pro Ricka. A to si říká milující přítel. Nechápe, jak to s ním ten kluk může vydržet.
,,Doprdele!" vykřikne nahlas a praští pěstí do ubohé pračky, která dotčeně zavrže, neboť za nic nemůže.
,,...Edie?" ozve se tichý hlas ze dveří.
Kluk se prudce otočí a v tu chvíli má chuť dát sám sobě facku. Zatraceně, neměl by tu jen tak nahlas nadávat a mlátit u toho do věcí. Přivolává to pozornost a o tu momentálně rozhodně nestojí. A už vůbec ne o pozornost tohohle jednoho člověka, protože ví, že ho dnes asi zklame...
,,Ehé, nazdar Ricku, zlato." poněkud křečovitě se usměje na svého malého blonďatého přítele, který ho starostlivým pohledem pozoruje od dveří.
,,Edie, děje se něco?" zeptá se menší chlapec.
,,...Ne, jak tě vůbec mohlo něco takovýho napadnout?" pokusí se hnědovlásek zalhat. Ale Rick nevypadá přesvědčeně. Spíš naopak, mračí se a na čele se mu zjeví malá vráska, jako vždycky, když má starosti.
Edie si povzdechne. Nikdy nebyl dobrý herec. Navíc, tenhle kluk ho prokoukne vždycky, i kdyby si vzal masku a zahrabal se někam do krtiny. Vždycky by poznal, že je něco špatně. Má ho kompletně celého přečteného.
,,Nelži mi. Já vím, že se něco děje. Vypadáš hrozně... A unaveně. A před chvílí jsi tu nadával. Já tě slyšel."
Starší kluk si povzdechne podruhé a zabodne pohled do země. Rick mu teď nedá pokoj, dokud mu neřekne pravdu, protože mu chce vždycky za každou cenu pomoct, nikdy by nenechal svého přítele v nesnázích, i kdyby ho to mělo stát vlastní život. Takže mu Edie bude muset říct pravdu a Rick ho pak bude nenávidět a rozejde se s ním, protože ho zklame a určitě si bude myslet, že ho nemiluje, když mu ani nedá dárek k Vánocům...
Ani si nevšimne, kdy k němu stihl mladší kluk přijít. Ze zamyšlení ho probere až dotek cizí dlaně na svém rameni. Zmateně zamrká, než se mu podaří zaostřit. Blonďáček stojí přímo před ním, téměř se ho dotýká tělem, dlaň má položenou na Edieho rameni a upřeně mu hledí do očí.
,,Prosím, Edie, řekni mi to. Třeba ti budu moct nějak pomoct."
Už je to tady, pomyslí si starší kluk. Jeho přítel je prostě příliš dobrosrdečný na to, aby ho tu samotného nechal ve špatné náladě a s problémy.
,,Ricku... To nemůžu."
,,Proč ne?," mladší chlapec se chvíli tváří nechápavě, načež se jeho zorničky prudce rozšíří a po tváři se mu rozlije vyděšený a provinilý výraz, ,,...Můžu za to já, že jo? Udělal jsem něco špatně? Jo, určitě... Určitě se na mě zlobíš... Kvůli tomu, že jsem rozbil ten lustr v obýváku, že je to tak?"
Edie zalapá podechu a vytřeští oči. Jak si může myslet něco takového? Vždyť... Kvůli něčemu takovému by se na něj přece nezlobil. Ne, on by nebyl na toho malého roztomilého blonďáčka naštvaný nikdy, ať by udělal cokoli. Protože to prostě nejde.
,,Ne, Ricku, tak to není. Ty za to nemůžeš."
Menší kluk se tváří zmateně a bezradně.
,,Tak čím to teda je?"
,,Budeš na mě naštvaný, když ti to řeknu... Ale asi budu muset, protože bys to stejně sám časem zjistil."
Blonďáček vypadá ještě vyděšeněji. Edie sám sobě v duchu vynadá... Takhle to formulovat... Vyznívá to, jako kdyby ho podváděl, nebo tak něco. Sakra.
,,No...?" pobídne ho Rick, tvář napjatou obavami a očekáváním špatných zpráv.
Starší kluk se zhluboka nadechne.
,,Nemám pro nikoho dárky k Vánocům. Vůbec pro nikoho." Jackovu paštiku se nakonec rozhodne radši nejmenovat, protože usoudí, že bude lepší si ji rovnou nechat.
Blonďáčkova ústa se roztáhnou v úsměvu a jeho ocelově šedé oči naplní úlevný výraz.
,,Vždyť to vůbec nevadí. Já čekal něco hroznýho a ty tohle... Nemusíš si kvůli tomu dělat starosti, to nikomu nebude vadit," když vidí, že se Edie stále tváří pochybovačně, dodá spikleneckým šepotem: ,,Mimochodem, slyšel jsem, že David má pro ostatní jako dárek jenom svoji starou učebnici fyziky."
Starší kluk v duchu zakleje. Tomu chlapci asi pořád nedochází, že když říká, že nemá žádné dárky, tak má namysli, že ani pro něj.
,,Ale Ricku... Já nemám VŮBEC žádný dárky. Dokonce ani pro tebe. Jako přítel jsem úplně na nic." hnědovlásek křečovitě zavře oči. Nechce vidět, jak se v blonďáčkových očích objevuje zklamání a nenávist. A taky nechce slyšet nadávky, kterými ho určitě počastuje. Nechce slyšet, jak mu řekne, že se s ním rozchází.
Chvíli jen tak strnule stojí a očekává, kdy to přijde... Ale ono pořád nic. Odváží se nesměle poozvednout víčka, v obavě z toho, co uvidí. A když otevře oči, strne překvapením. Rick nevypadá naštvaně. Ne, to vůbec ne, právě naopak. Na tváři mu pohrává lehký úsměv a v očích má rozněžnělý výraz.
,,Edie... Něco takovýho neříkej. Jsi naprosto úžasný přítel, ten nejlepší, jakého jsem si mohl přát a já tě miluju. A vůbec mi nevadí, že pro mě nemáš žádný dárek. Mám přece tebe. A to mi stačí."
Starší kluk na něj ohromeně hledí. Vážně neví, čím si zasloužil tolik lásky a krásných slov.
Pozvedne ruku k blonďáčkově tváři a jemně ji s ní pohladí, zatímco svou druhou paži omotá okolo pasu mladšího chlapce. Rick spokojeně zavrní a přitiskne se blíže ke svému příteli. Potom pozvedne obličej směrem k tomu Edieho a mírně pootevře ústa. Staršímu klukovi je hned jasné, co chce a rozhodně mu hodlá vyhovět.
Skloní hlavu a přitiskne své rty na ty blonďáčkovy. Jemně se o ně otře, něžným pomalým pohybem, pohne svými ústy proti těm Rickovým, laská je a hýčká jako ten nejcennější poklad. Užívá si jejich měkkosti a poddajnosti, užívá si jejich překrásné sladké chuti. Povystrčí jazyk, něžně jím zabloudí do přítelových úst a jme se je prozkoumávat. Nesměle a zdrženlivě, jako kdyby to byl jejich první polibek. Protože mu to tak přijde pokaždé, když líbá to dokonalé malé stvoření. Jako poprvé. I když se líbali už nejméně tisíckrát, je to pořád stejné, jako tehdy. A nikdy ho to neomrzí.
,,Veselé Vánoce, lásko." zašeptá tiše Edie.

-***-

Lenny sedí na zemi a znuděně zírá z okna na pole rozprostírající se venku, přičemž ignoruje řev dvou kluků, kteří se rvou na pohovce před televizí.
,,Zase z nebe padaj ty bílý sračky." postěžuje si Jackovi, který k němu přijde s talířem jednohubek a posadí se vedle svého růžovovlasého kamaráda.
"Lenny," zamračí se na něj Jack, ,,podle tebe jsou všechno sračky. To nemůžeš být trochu romantik? Jsou Vánoce, sněží, všechno je dokonale bílé, jen se koukni na ty krásně zasněžené střechy domů..." mávne rukou v rozmáchlém gestu před oknem.
Menší kluk po něm vrhne nesmírně podezřívavý pohled.
,,Jacku, nerad ti to říkám, ale tady žádný domy, ani střechy nejsou. Je tam velký hovno."
,,To je jedno, tak si je prostě představ!" vyštěkne poněkud hystericky druhý chlapec.
Lennyho pohled se rázem stane ještě podezřívavějším, pokud je to možné. Prohlíží si Jacka jako podivnou mimozemskou formu života, která právě přilítla z Pluta. /oprosťme se od tradičního Marsu xD/
,,Řekni mi, kámo, co jsi to zas hulil...?"
Větší kluk se zatváří zamyšleně, načež se mu v tváři objeví výraz pochopení a přihlouple se zahihňá.
,,Já jsem si myslel, že to není kapradí, to, z čeho jsem si uvařil ten čaj!"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Arkien Arkien | E-mail | Web | 24. prosince 2012 v 9:29 | Reagovat

Ten konec, ách, kapradí xD... no, jak vidím, ty musíš kouskovat úplně všechno, tak se těším na další část :D. Jinak jsem tam, pokud vím, našla jednu chybu, Edie má nejdřív zrzavé vlasy a pak hnědé :D, ale jinak bomba příběh :). A paštika taky zabila, já bych jí brala, protože jsem sestru žádala, aby mi koupila jako dárek křupky, ale to nechtěla :D.

2 J.A, Miss Madness J.A, Miss Madness | Web | 24. prosince 2012 v 15:30 | Reagovat

xDDD "Kámo", tak to jsi vážně dobrá xD Takhle naložit s těmi slovy! To já bych nikdy nedala :D Fakt dobré to je, už si ťapkám přečíst další díl...
P.S.: Paštika jako dárek by mne upřímně potěšila! Miluji paštiky! :333 *-* A fakt nejsem cvok!

3 Loki Loki | Web | 28. prosince 2012 v 10:57 | Reagovat

Hmm,mě by paštika asi radost moc neudělala,nesnáším paštiku,sýr by byl o něco lepší :-) a předem odpovídám,že u psychiatra jsem už byla a jsem prý v naprostém pořádku :-) Jo a výběr slov mě srazil ze židle :-) jsi šikovná,že jsi na to dokázala něco napsat,já bych to nedokázala :-)
PS: Ten Rick je ale zlatíčko :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama