Zachraň mě - 6. kapitola I./II

20. února 2013 v 18:04 | Černá Kočka |  Zachraň mě
Zdarec, mí milí přátelé,
hehehe... Všimli jste si někdy, že na blog píšu častěji, když oficiálně nemám počítač, než když ho oficiálně mám...? *nervózně se usměje* Heheh... Já za to fakt nemůžu, vážně ne! xD
Předpokládám, že mě teď určitě chcete zabít, nebo zmlátit, (nebo znásilnit xD) nebo zkrátka něco takovýho, ale vězte, že já jsem sem fakt chtěla napsat a dokonce jsem se činila s psaním povídek, akorát to dopadlo nějak... É... Jak to říct... Mám zbrusu novou kapitolovku, jediný, co mi brání v tom, abych začla zveřejňovat její začátek je to, že nemám vymyšlenej název a prostě zaboha nemůžu přijít na žádnej použitelnej xD A se ZM byl ten problém, že jsem prostě tak nějak... Nevěděla, co dál... No, tak jsem teda něco spatlala, za chvilku vám to sem vložím a ještě k tomu něco dodám xD
(a s IMHW to zatím vypadá dost hodně bledě... Sorráč! xD Já jsem vážně zaneprázdněná osoba, prostě nemám čas, nemůžu za to, přísahám! *snaží se vymyslet přesvědčivou výmluvu* :DD)
Takže... Já vím, že tohle sice má bejt článek s povídkou, ale prostě si nemůžu odpustit, abych sem nevecpala pár keců z mýho všedního života, jo, sice bych si na to nejspíš měla udělat článek, ale mám tak nějak pocit, že samo o sobě by to na deníčkovej článek nestačilo... :DD
Byla jsem podruhý na rovnátkách a už chápu, proč po mě ta doktorka chtěla, abych se cvičila v dejchání nosem xD Věc se má tak, že mi dělali otisky, což probíhalo přesně tak, že mi do držky nacpali takovou hnusnou hmotu, čímž mi absolutně ucpali krk, takže jsem měla co dělat, abych se nepoblila a musela jsem dejchat jen nosem, takže to bude asi ono xD
Dál bych vám chtěla říct, že jsem si právě diagnostikovala insomnii... Je to už podruhý za poslední dva tejdny, co jsem za noc spala míň, než dvě hodiny. A teď jsem z toho nedostatku spánku absolutně mimo, tak mi prosím odpusťte, že tahle část týhle kapitoly bude asi ke konci lehce (nebo spíš těžce xD) divná :DD
A asi jsem se stala posedlá Jurským parkem. Možná jsem se zmiňovala, že jsme se nedávno asi tak po deseti letech konečně znovu koukli na Jurskej park 3, jsem tím opět úplně stejně uchvácená, jako když jsem byla dítě, fakt, že jo xD Momentálně stahuju první díl, kterej jsem už taky nějakou tu desítku let neviděla xD (řeknu vám, to stahování nevypadá moc nadějně... Už to trvá asi čtyři hodiny a stále zbejvá jedna a půl :'D) A chystám se koupit si knihu Jurský park a přečíst si jí, protože jsem jí zatím nečetla, což je celkem škoda.
Tak. To bychom tedy měli k mejm kecům.
K povídce... Dneska to bude spíš o Johnovi, Felix tam bude jen chvilku... A taky tam bude jedna nová postava (wow, už mám v povídce tři postavy! xD *slaví*)... A moc se mi to nelíbí, je to fakt divný. A taky krátký. Odpusťte mi to prosím, já dneska fakt vůbec nejsem ve svý kůži :D
A ještě věnováníčko na okraj... Tentokrát to bude všem, co mi komentovali minulou kapitolu, což jsou Loki, Arkien, Bara-chan a hlavně taky pro Miss Madness, protože tý jsem už tuhle kapitolu slibovala fakt dlouho a pořád ne a ne to splnit xD No, tak tady to máte.
Btw.: Nepřipadá vám, že jsem ten perex trochu přehnala...? Eheh... :D


6. kapitola
"Na tomto grafu můžete vidět průběh hospodářské konjunktury, která nastala v zemích severovýchodní Asie během předchozích dvou let..."
John znuděně sedí v lavici, nevnímá, co profesor říká, pouze jeho prsty samovolně v automatickém rytmu zapisují důležité informace do notebooku. Dnes už je to osmá hodina - ale naštěstí zároveň i poslední. Do konce přednášky zbývá už jen něco okolo čtvrt hodiny, ale i to připadá Johnovi moc. Nejen, že se příšerně nudí, ale navíc má obavy o Felixe. Nejspíš ho neměl nechávat doma samotného, vždyť netuší, co ten kluk může udělat, třeba mu zničí byt a nebo si, v horším případě, nějak ublíží. Ale jinou možnost neměl. Asi těžko by ho mohl vzít s sebou do školy, když je jeho fotka každý den v televizi ve večerních zprávách a psali o něm na internetu. A stejně tak by bylo nemožné, aby někoho požádat, aby ho pohlídal.
Nervózně se koukne na hodiny v dolní části displeje notebooku. Ještě sedm minut. Poklepe prsty na stůl a obrátí pohled k profesorovi, který momentálně vysvětluje dopady hospodářské konjunktury na celosvětové hospodářství. Tak strašně nezáživné téma... Johna napadne, jestli vážně neměl jít na tu uměleckou školu, o čemž kdysi uvažoval. Možná, že to není nejpraktičtější obor do života, ale rozhodně by to bylo zábavnější, než tohle. Je to tu samá ekonomie. A práva. A taky občas matika. A cizí jazyky. Ne, že by mu tyhle obory nějak nešly, nebo tak něco, ale přece jen, v kreslení je vážně dobrý a rozhodně ho baví mnohem víc.
Ze zamyšlení jej vytrhne podezřelý hluk. John se rozhlédne kolem sebe a všimne si, že si všichni kolem balí věci. Konečně! Zaklapne notebook, nacpe jej do tašky, zvedne se ze židle a vydá se směrem k východu z místnosti.
Když vyjde z budovy, chce se co nejrychleji vydat na zastávku, protože autobus odjíždí za pět minut. Nerad by, aby mu ujel, protože chce být co nejdřív doma a zkontrolovat Felixe.
Vtom za sebou uslyší čísi volání.
"Johne!"
Trochu otráveně se otočí za hlasem, zrovna teď nemá čas se s někým vybavovat.
Avšak navzdory své rozmrzelosti se musí usmát, když spatří nízkého Asiata, který běží po schodech, aby Johna dohnal. Je to Willy, jeho nejlepší kamarád ze školy. Jako vždy vypadá neupraveně a roztržitě - v náruči drží stoh učebnic, které mu skoro padají na zem, kabát a šála za ním vlají, stejně tak i jeho vlasy, ale jeho vždy veselou tvář zdobí přátelský úsměv, který mu pohrává na rtech a v očích mu poskakují radostné jiskřičky.
John počká, až k němu Willy doběhne.
"Ahoj, tak co?" zeptá se hnědovlásek.
Menší kluk už se chystá něco říct, ale v tu chvíli mu spadne jedna z učebnic. Naštěstí ji na poslední chvíli stihne obratně zachytit a opatrně si přendá celý stoh knih do druhé ruky.
Potom obrátí pohled k Johnovi a omluvně se pousměje.
"Asi bych si měl pořídit nějakou tašku na knížky..."
Větší kluk se pobaveně ušklíbne.
"Asi jo... A cos mi chtěl říct, žes mě tu tak zastavil a málem jsi při tom přišel o veškeré svoje učebnice?"
Willy se zatváří naoko uraženě.
"Hele, to není vtipný... Kdybych neměl plný ruce, tak bych tě praštil."
"Což ale naštěstí máš," usměje se škodolibě hnědovlásek, "Ale teď zpátky k tématu."
"Jó! Tohle jsem chtěl!" vyhrkne nadšeně menší kluk a zjevně hned zapomene na to, že chtěl být naštvaný, "Nemáš dneska čas? Mohli bychom si někam vyrazit... Už delší dobu jsme spolu nikde nebyli." s nadějí pohlédne na Johna, který se v tu chvíli pocítí mírné bodnutí výčitek.
Vážně už s Willym celkem dlouho nikde nebyl. A zřejmě ani dlouho nebude, protože si nemůže dovolit zdržovat se něčím takovým, když má doma Felixe.
"No, dnes to asi nepůjde, už něco mám."odpoví poněkud vyhýbavě a nervózně přešlápne. Cítí se trochu provinile... To si říká kamarád, když nemá ani jedno odpoledne čas? Ale Willy nevypadá, že by mu to nějak moc vadilo, naopak.
Zářivě se usměje a prohodí:
"Aha, nevadí... Tak snad někdy jindy."
"Jo... Snad..." pousměje se trochu váhavě John, "Tak ahoj, za chvíli mi jede autobus."
"Jo jo, ahoj." rozloučí se Willy a zamíří opačným směrem od školy, než jeho kamarád.

-***-

Když John odemkne dveře svého bytu, nejdříve je jen opatrně pootevře a nakoukne dovnitř. Rozhlédne se - přece jen, stále netuší, co může od Felixe čekat - a shledá situaci bezpečnou, vejde dovnitř do bytu a tiše za sebou zaklapne dveře. Potom si sundá boty a kabát, který pověsí na věšák a vydá se přes krátkou chodbu směrem ke svému pokoji, do kterého váhavě nakoukne.
"Felixi...?" žádná odpověď. Tady není.
John popojde dál, do jídelny. Tam chlapec také není. Tak buď bude v obýváku, nebo to začne být podezřelé. Sám sebe přistihne, že si začíná dělat starosti.
Ty se však ale rozplynou hned, jak vejde do obývacího pokoje, jelikož první, co vidí je Felix, který sedí v křesle, jako obvykle s jednou nohou pod tělem a prázdným pohledem propaluje akvárium stojící na skříňce u zdi. Opět připomíná porcelánovou panenku... Ano, je to děsivé. Ale i přesto se John přistihne, jak se při pohledu na mladšího chlapce sám pro sebe pousměje.
"Ahoj, tak jsem doma." řekne hnědovlásek veselým tónem.
Felix chvíli nereaguje, když sebou náhle prudce cukne, jako kdyby se právě vytrhl z transu a svůj pohled přesune na staršího kluka. Poté mírně nakloní hlavu a dvakrát zamrká. Ten chlapec je tak neskutečně roztomilý, napadne Johna. Je to udivující, jak někdo může být zároveň tak děsivý a nebezpečný a přitom vypadá tak nevinně a sladce. Je to tak... Matoucí. Protože John se stále nedokáže rozhodnout, který z těchto dojmů převažuje.
"Tak co, jak ses tu měl?" položí hnědovlásek spíše řečnickou otázku, protože sám moc dobře ví, že se odpovědi nedočká.
John si povzdechne, když se dočká přesně takové reakce, jakou očekával - žádné. No co, počítal s tím.
"No dobře. Já mám teď nějakou práci... Klidně za mnou přijď, pokud budeš chtít, budu u sebe v pokoji, jo?" řekne starší kluk, než černovláska jemně pohladí po rameni a odejde z obývacího pokoje.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Loki Loki | Web | 20. února 2013 v 20:17 | Reagovat

Přijde,určitě přijde,to se vsadím :-) (nebo alespoň doufám!)Ááá,tvoje povídky mi tolik chyběly!Myslela jsem,že se nedočkám!Hlavně piš dál :-)
PS:Vím,že je to divný,ale říkala jsi mi,abych ti připomněla ten dess :-)

2 Loki Loki | Web | 22. února 2013 v 12:58 | Reagovat

Jo,jasně,klidně ji přebarvi :-) to není problém :-)

3 J.A, Miss Madness J.A, Miss Madness | Web | 22. února 2013 v 22:21 | Reagovat

OMK OMJ OMG OMJ OMK!!!
Konečněěě! Wuf uf uf! :3 To je tak sloďouškýýý! Já už se bála, že tam Willy vlítne a úplně jim ten nový, právě vznikající vztah zboří! xC
P.S.: Ty jsi spala míň, než dvě hodiny a rovnou dvakrát týdně, jo? O____o A to jsem si myslela, že jsem na tom špatně.
P.P.S.: Miss Madness, její odraz v zrcadle a Jonatán vzkazují omluvu za mírně chaotický komentář. Důvodem je předávkování se jablky a tuňákem.
Děkují za pochopení a chtějí DALŠÍ DÍL!!!

4 J.A, Miss Madness J.A, Miss Madness | Web | 23. února 2013 v 19:21 | Reagovat

Hele, zvažovalas ty někdy, že bys svoje povídky propagla na www.daily-slash.blog.cz? O.o

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama