Život je jedna dlouhá tragikomedie.

13. května 2013 v 12:06 | Černá Kočka |  Černá Kočka a její bezvýznamné tlachání...

"Pondělí je bezva den. A víš proč, Bučku?"
"... ... ... ?"
"Protože jsi zabil pošťáka?"
"Máš pravdu, Henry, mrtvý pošťák nechodí."

Nuže dobrá. To by stačilo k citaci z Henryho Propera. Teď k věci.
Ale dneska je fakt super den xD Stalo se mi pár fakt komickejch věcí, ačkoli jich není mnoho a na nijak rozumně dlouhej článek asi nevystačej, rozhodla jsem se, že tohle si prostě nemůžu nechat pro sebe xD
Jo... A povídky se hnuly... No... O trošku jo, ale hodně málo. Takže asi tak. No, snad mě nezabijete, přece jen, jsem vaše milované Koťátko... Ehehe... He he he...
Dobře, dobře, fajn. To teď není podstatný. Takže jakože už fakt k věci, nebo se zas zakecám a vy se ode mě nic rozumnýho nedozvíte. (É... Moment, vy jste se ode mě někdy dozvěděli něco rozumnýho...?)


Dnes jsem byla na rovnátkách. Dala jsem si sraz s prarodičema v metru, jelikož oni tam šli se mnou. Všechno postupovalo celkem v pořádku, až na menší kolonu, která se vytvořila, když jsem jela autobusem na metro. Ale i tak to stále bylo fajn, protože proti mě seděl celkem pěknej kluk xD Asi jsem ho docela děsila, protože se nejdřív zatvářil tak divně, pak si vytáhl nějaký papíry a celej zbytek cesty až na konečnou si je pročítal a cosi do nich vyplňoval... :D
Nastoupit do metra jsem zvládla a zvládla jsem z něj dokonce i vystoupit.
A i se mi podařilo bez problému se setkat na nástupišti s prarodiči. Potom jsme vylezli nahoru na autobusovou zastávku, děda měl zas záchvat bystrosti a nevěřil mi, že odtamtud jedou skoro všechny autobusy tim směrem, kterým potřebujeme - lépe řečeno všechny až na jeden. Takže jsme samozřejmě museli trčet pět minut, abychom mohli jet tím jedním konkrétním, kterej jemu nejvíc vyhovuje, žeano xD Ale nestěžuju si, nevadí mi to, přece jen jsme tam stejně byli brzy.
Nu. Pak jsme busem dojeli tedy k poliklinice, kde se nachází i ona slavná ortodoncie.
Vyjeli jsme si výtahem, že jo, pohodička, pak jsme tam počkali, přičemž jsem si už zase četla Ztracenej svět (momentálně mě tam uchvátil ten konec, ale nebudu citovat, protože v tý knížce píšou, že tato kniha, ani žádná její část není určena k citaci xDD), pak mě zavolali do ordinace.
Doktorka mi dala na zuby takovou divnou sračku, jsou to kroužky na horních stoličkách vyrobený z kovu a mezi nima mi vede přes patro drát. Pak mi to tam nechala chvíli bejt, aby se mi ty zuby trochu rozjely. Trochu to tlačilo, což je super xD (z i pro mě nepochopitelných důvodů je mi hrozně příjemný, když mám něco narvanýho mezi zubama a tlačí mě to tam :DD) Potom mi nalepila na špičáky zámečky, tu sračku přes patro a stoličky vyndala, aby mi jí tam pak mohla přilepit :D Pak mi vysvětlila, jak si mám navlíkat gumičky od těch zámečků až k tomu aparátu na stoličkách, aby se mi táhly špičáky dozadu. Dostala jsem k tomu taky takovej spešl nástroj, vosk, kterej si můžu případně napatlat na ty zámečky, kdyby mi překážely a koupila jsem si kartáček na čištění rovnátek xD Pak jsme odtamtud odešli.
A pozor, teď přichází ta nejlepší část xD
Prarodiče se mnou jeli zpátky na metro, přičemž mě pustil vedle sebe sednout takovej dvoumetrovej chlápek, říkala jsem mu, že si nechci sednout, ale on na tom prostě trval, tak jsem si holt sedla, no, a taky jsem pojala podezření, že je úchylák nebo vrah xD Moje podezření se ještě prohloubilo, když vystoupil na stejný stanici, jako já. Byla jsem si jistá, že mě chce zabít, nebo znásilnit, nebo prostě tak něco xD Takže jsem se snažila držet za ním a když jsem nastupovala do metra, tak jsem šla schválně do jinýho vagonu. Tam jsem se posadila vedle takovýho trošku staršího asiata, kterej si tam četl něco na mobilu v čínskejch znakách xD Když jsem tam tak seděla, tak jsem si v klidu přemejšlela o teorii relativity, chaosu a o podivných atraktorech, že jo, (včera jsem asi nastudovala příliš mnoho odborné literatury... :DD) když tu náhle slyším název stanice, nazývejme ji třeba "Hovnov" (jasně, že se tak nejmenuje, ale já nechci, aby mě někdo mohl podle něčeho vypátrat xD). Tak se tedy ozve "Hovnov" a já si říkám "Hm, hm... Jak to, že Hovnov? Dyť je na přesně opačnou stranu, než potřebuju." Tak hned vylítnu z metra, rozhlídnu se a zjistím, že jsem v zápalu svojí paranoii vůči tomu dvoumetrovýmu chlápkovi nastoupila na metro jedoucí opačným směrem :DD A dokonce jsem tam vydržela asi tři stanice xD
Tak si řeknu "Kočko, Kočko, jde to s tebou z kopce," a počkám si na metro v opačným směru, který přijede celkem záhy. A když vlezu dovnitř, co nevidím (respektive spíš vidím, ale rozhodla jsem se držet ustáleného slovního spojení) - sedí tam naprosto dokonalej asiat! Schválně si stoupnu tak, abych na něj skvěle viděla, přičemž si všimnu, že kousek ode mě sedí malá holčička, která na mě náruživě zírá. Tak se rozhodnu, že budu hodná slečně a usměju se na ní, načež ona chytne příšernej výgeb, asi s těma rovnátkama vypadám jak retrad, no xD
Po jedný stanici holčička vystoupí i se svojí maminkou, tak si sednu na místo, kde byly, chvíli zírám na asiata před sebou a pak se kouknu doprava. Málem to se mnou švihne, protože - hádejte co - tam sedí další asiat! A jakože fakt hezkej! xDD (v tu chvíli jsem měla fakt co dělat, abych se tam na místě nesložila :DD)
Potom ten první asiat vystoupí, což mi ale zas tak nevadí, stále tam mám toho druhýho. Nakonec se ukáže, že jede do stejný stanice jako já, což je prostě dokonalý xD Když vyleze z metra, vylezu za ním, nasadím si sluneční brýle a Spy mode: actived. Nenápadně sleduju asiata, kterej se zastaví uprostřed chodníku a rozhlíží se. Já na něj samozřejmě zaujatě zírám, takže si nevšimnu sloupu, kterej je přímo přede mnou a málem to do něj napálim :DD
No, na poslední chvíli se mu stihnu vyhnout, ale mám zlomené srdce, protože asiat nejde na stejnou zastávku jako já xD Na zastávce zjišťuju, že mi autobus jede až za čtvrt hodiny, tak si hezky počkám, poslechnu si nějaký pěkný písničky, že jo xD
Potom už se to obešlo celkem bez nehody, až na menší konflikt s neznámým hmyzem v autobuse (naštěstí mě neštípl, ani nic takovýho xD), takže teď v klídku a pohodičce sedim doma a žeru přesnídávku xD
No, asi půjdu hrát na klavír a zabalit balíček na poštu, možná bych tam mohla i stihnout dojít dneska.
Tak se mějte, já padám.
Černá Kočka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Arkien Arkien | E-mail | Web | 13. května 2013 v 16:34 | Reagovat

Hovnov, to mě fakt dostalo xD. Mně babička už od malinka říkala, že budu muset nosit rovnátka (to by zas tak nevadilo, ale když to říkala při každém našem setkání...), ale stále je nenosím, i když přiznávám, že zuby zas tak rovný nemám, ale co xD.
Jinak, kdyby ses čirou náhodou rozhodla žít v 3. největším městě vysočiny, tak to nedoporučuju, na tvůj vkus je tu moc málo asiatů, a ještě míň hezkej asiatů :D.

2 Loki Loki | Web | 16. května 2013 v 15:12 | Reagovat

Asiati měli zřejmě sraz :-) a to,jak jsi do toho kluka málem vrazila mi připomnělo,jak jsem jednou sledovala nějakýho krásnýho zrzka (aneb jsem stalkerka tělem i duší) a když jsem se na něj podívala přes rameno,napálila jsem to do pouliční lampy.Pěkně to bolelo a ještě ke všemu si toho ten kluk všiml a hodně divně se na mě díval.
PS: Hovnov :-) tíms to dokonale zabila :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama