Zachraň mě - 6. kapitola II./II

10. června 2013 v 12:57 | Černá Kočka |  Zachraň mě
Cha cha, zasmály se žížaly a spustily padací most.
Ehm.
Dobře.
Nazdar lidičky,
jak tak koukám, tak je to vážně už uherskej rok, co jsem napsala předochozí díl ZM... Hé... Pardon?
Nuže dobrá. Nyní ale přicházím jako hrdina z amerických komixů, abych vás osvobodila od strašlivého čekání a dodala vám druhou část šesté kapitoly, muhaha! xD (mě je vážně dobře) Máte radost? Doporučuju vám ji mít, protože pokud ne... Eheh... No, to je jedno.
Ke kapitolce.
Tahle kapitola je krátká, dost krátká a skoro nic se v ní neděje. Ale já jí potřebovala takhle utnout, protože mám rozmyšlenej děj až dál, takže se budete muset spokojit s tímhle a těšit se na pokračování xD
Jinak se právě potýkám s tím, že mi připadá, že jsou moje povídky zoufale nudný... Takže mě napadlo, že bych mohla udělat nějaký ty nečekaný zvraty a obrovské obraty v ději a všechny tyhle sračky, znáte to xD Mám to i celkem promyšlený, akorát je trošku problém s tím, kolik toho čtenáři snesou a co je už moc přitažený za vlasy. Takže buďto můžu svobodně psát a pak testovat, co vydržíte, nebo se k tomu můžete vyjádřit. A teď máte právě možnost mi říct svůj názor. (Zdá se mi to, nebo je předchozích pár vět vážně hodně divnejch...?) Otázka zní: nečekané zvraty, obrovské obraty, akce, reakce/jednodušší děj, všechno normální a takový, jak by se to mohlo odehrát ve skutečným životě, předvídatelnost?
Takže takhle k tomuhle.
Kapitolku věnuju drahouškům Miss Madness a Loki, který mi okomentovaly minulou kapitolu a prostě je moc miluju :3
Užijte si čtení, zlatíčka.


6. kapitola II/II

John sedí u pracovního stolu ve svém pokoji, kolem sebe má rozložené papíry s výpočty a grafy, uprostřed stolu trůní notebook, na jehož obrazovce je vidět jakýsi textový soubor a vedle notebooku je položená otevřená kniha.
Prsty rychle vyťukává cosi na klávesnici počítače a chvílemi nakukuje do knihy. Plně se soustředí na práci, proto si ani nevšimne, když tiše vrznou dveře od pokoje a vklouzne jimi dovnitř drobná postava.
Zareaguje až když se osoba zastaví asi metr od něj a na stůl dopadne její stín.
John sebou překvapeně trhne, až málem shodí na zem štos papírů ležící na stole a vzhlédne.
"Sakra, Felixi, tys mě vyděsil," řekne, zatímco se snaží uklidnit zrychlený dech. Ten kluk vážně chodí jako duch. A nebo je to možná tím, že byl John tak zabraný do práce a vzhledem k tomu, že už hodně dlouho žije sám nepočítal s vyrušením.
"Posaď se," řekne starší kluk a ukáže na druhou židli, která stojí vedle stolu. Černovlásek poslechne, přitáhne si židli blíž a usadí se na ni. John ho přitom pozoruje a pak se zase vrátí k práci.
Jenže je těžké se soustředit, když vedle něj sedí osoba, která jej permanentně propaluje upřeným pohledem. Starší chlapec se ošije a za posledních pár minut už nejméně podesáté se zahledí na vytištěný graf vývoje cen bavlny na evropském trhu během minulého roku, který mu stále nic neříká. Natož, aby z něj byl schopný vyvodit nějaké závěry a vypsat si je do textového souboru. Povzdechne si. Takhle to asi nepůjde.
Zaklapne notebook i knihu, sebere papíry a nedbale je srovná na jednu hromadu. Potom se otočí k Felixovi.
"Díváš se rád na filmy?"

-***-

Oba kluci sedí v obýváku na pohovce naproti televizi, asi metr od sebe.
John sotva vnímá dění na obrazovce, svou pozornost upíná spíše k mladšímu chlapci, který film sice sleduje, ale nedává nijak najevo, že by se mu líbil, nebo ne. Jen sedí a poněkud nezaujatě zírá na obrazovku televize, občas sebou trochu cukne při hlasitějším zvuku z filmu.
A ne, že by těch hlasitých zvuků bylo málo. Johna napadne, jestli byl jeho výběr filmu zrovna to pravé... Ale přece jen Felix nevypadá, že by se chtěl dívat na nějakou hloupou komedii, romantiku, fantasy, nebo dobrodružný film, nebo tak něco. Tak John po krátkém zamyšlení pustil nějaký válečný film, který zrovna dávali na druhém kanále. Na jedničce byl katastrofický, ty nemá rád. Jsou příliš... Katastrofické. Co jiného by se taky dalo čekat, že jo?
John se znovu podívá Felixovým směrem. Překvapí ho, když si všimne, že chlapec už nesleduje obrazovku televize, ale jeho. Na chvíli mu skoro připadá, jako kdyby se ten jeho nepřítomný a prázdný pohled vytratil, jako kdyby sledoval přímo Johna... Vypadá teď úplně jinak, jako úplně jiný člověk... Ale vzápětí je ten Felixův typický pohled zpět. John potřese hlavou. Nejspíš si něco namlouvá. Byla to jen iluze, určitě. Asi už taky začíná bláznit.
Odvrátí pohled od mladšího chlapce a znovu se zadívá na obrazovku televize. Právě včas, aby spatřil, jak se k zemi zřítí letadlo a s hlasitou ránou exploduje v záplavě plamenů, letících trosek a jisker.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Který číslo je nejlepší?

69 38.2% (13)
284 0% (0)
42 2.9% (1)
7 5.9% (2)
831 0% (0)
Tři sta milionů. 2.9% (1)
65000000 2.9% (1)
29 0% (0)
13 5.9% (2)
Tré. 8.8% (3)
CHLEBA S MÁSLEM A MARMELÁDOU! 17.6% (6)
3846873687368 5.9% (2)
Karbon. 8.8% (3)

Komentáře

1 J.A, Miss Madness J.A, Miss Madness | Web | 17. června 2013 v 19:29 | Reagovat

Kočičko, zlatíčko, ukeáčku, miláčku, JÁ TĚ ZNIČÍM!!! PROČS TO UDĚLALA TAK KRÁTKÝ? TAK KRÁTKÝ?! AWSGHWDKEŮ Q.Q

Ale alespoň nějaký pokrok. Om nom, čekám na další dílek! A děkuji za věnování. :3

2 Loki Loki | Web | 13. července 2013 v 16:08 | Reagovat

Ach jo,škoda,že tahle kapitola byla tak krátká.Hádej co by to chtělo?POKRAČOVÁNÍ!*v očích má fanatický lesk*
Opět (už nevím po kolikáté) děkuji za věnování :-)
PS: Mohly bychom se po prázdninách domluvit na tom designu, abych na to úplně nezapomněla? Děkuji :-)

3 Alesa Alesa | E-mail | 28. srpna 2015 v 1:09 | Reagovat

Bude pokračování?? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama